Vodácký kurz 2016 – Jeden den na Dunajci
Tak jsme po prázdninách opět zasedli do školních lavic … A hned 5. září 2016 je znovu opustili. Místo školy nás totiž čekal týden plný vody, sportu, zábavy a sluníčka v blízkosti polské řeky Dunajec. První kontakt s vodou byl rozpačitý a plný obav, pro některé dokonce spojen s prvním koupáním, ale každým dnem jsme si byli jistější a plavbu si víc a víc užívali. Řeka ale nebyla tak prázdná, jak by se v září dalo čekat, a tak jsme se museli obratně vyhýbat dřevěným pltím s turisty, ale i rackům a kachnám, kteří nám křížili cestu. No, a abychom při pádlování nenamáhali jen ruce, procvičili jsme si i nohy. A to pořádně při středečním výšlapu na vrchol Tři koruny, odkud byl krásný výhled na celý národní park. Každý den pak završil společný program, dobré jídlo a poslední večer dokonce malý táborák s opékáním. V deníku jedné nadšené vodačky se uvádí:
čtvrtek 8.9.2016
Zastávka – Slovensko! Sundávám si cyklistickou přilbu a s obědovým balíčkem v ruce sedám na trávník vedle spolužáků. Stín, který vrhá přilehlý strom, už na mě nezbyl, a tak se nadšeně vrhám na balíček. S potěšením zjistím, že uvnitř je kromě dvou housek a jablka také čokoládový croissant! Čeká nás ještě tří hodinová cesta, a tak se po obědové pauze vrháme na své nafukovací kánoe a rafty.
Plavba jako každý den jen s tím rozdílem, že ta dnešní je celodenní. Pádla jako by se stala naší součástí a my plujeme s jistou samozřejmostí. Po úterní plavbě, kdy nám byly vysvětleny základy, jsme už takřka zkušenými vodáky. Voda proudí klidně a v některých úsecích máme možnost se připojit k ostatním a nadšeně debatovat. Občas se někdo vyklopí. Po určitém úseku nastává nečekaná zastávka a my musíme svá plavidla nasměrovat ke břehu.
S otráveným výrazem (proč jsme zaparkovali na tak blbém místě) se shromáždíme na skalním výstupku, kde nám jeden z organizátorů radostně oznámí: „Tak tady si skočíte do vody.“ Po vysvětlení, že se nejedná o nic nebezpečného, protože je tam 16 metrová hloubka, se seskupují první nadšenci a s odhodláním skáčou do studené vody. Mokří od hlavy až k patě pokračujeme dál stále s dávkou adrenalinu v krvi.
Na další zastávce se vykoupou někteří znova – jedná se o nácvik záchranné akce s lanem. Plni dojmů se odpoledne vracíme na náš ubytovací komplex, kde nás čeká teplá večeře s ovocným nápojem podobným kompotu, koprem nasekaným všude, kde se dá, a rajčaty s cibulí – zřejmě místní zvyk.
Máme poslední možnost utratit své úspory, a tak se někteří z nás vydají do obchodů v Krościenku. Po menších projevech oniománie, které se vztahovaly především na sladkosti nejrůznějších druhů, se vracíme podvečerním městečkem na ubytovnu.
Večer kolem táboráku se zpívají písničky a vypráví se dojmy z předchozích dnů: jak jsme byli na Třech Korunách, s kým jsme byli v týmu při sportovních hrách nebo jaké večerní programy si připravila septima a 3.A.
Zábava ještě není u konce. Po pár hodinách se poslední ukládají ke spánku. Zítra nás čeká pátek – poslední den na vodě a poté pojedeme domů.
P.S.:
Vodácký kurz se uskutečnil od 5.9. do 9.9. 2016 v polském městě Krościenko nad Dunajcem.
Zkušenými vodáky se stali žáci septimy a 3.A
Melánie Klvaňová (3.A) a Magdalena Polášková (Sp)