Turistický kurz

Normální asociace po slovech „začátek září“ je poměrně negativní pocit – „konec prázdnin, uf, začátek školy“. My třeťáci máme ale bonus v podobě druhého zářijového týdne – sportovní kurzy. Takže jen co si stihneme v prvních dnech v lavicích vyměnit dojmy z toho, jak proběhlo léto, už balíme batohy na tento výdobytek tělocviku – máme dokonce volbu výběru: voda nebo hory. A bylo nás jednadvacet, kteří se rozhodli místo pádlování a pasování se s vodním živlem vyzkoušet terén nedalekých Beskyd.

Nešetřili nás učitelé, to ani náhodou. Sotva nás autobus vyklopil na Sepetné a my začali jásat nad příjemným ubytováním v bungalovech u lesa, už nás honili do pohorek a hybaj, hybaj, vzhůru na Lysou. Došli jsme všichni, což o to, ovšem nahoře mlha a zima, ostatně, mohlo být i hůř. Horská bouda „Šantán“ nám dodala kromě teplého čaje i pocit, že to stálo docela za to. A nutno říct, že čas výstupu byl velmi solidní – hodina a půl pro první nadšence byla motivací pro příští výlet (a taky pro ty pomalejší).

Únavu jsme ze sebe dostali v aquaparku náležícímu k ubytovacímu komplexu. Byli jsme tam nakonec celý týden pečení vaření – ať už v páře, na tobogánu nebo v oblíbené vířivce.

Další program kurzu byl předpokládaně sportovní – došli jsme si do lanového centra – hodinová procházka ve výšce deseti metrů, na koňskou farmu – prohlédnout si les ze hřbetu zvířat, celodenní výlet do Frýdlantu, to vše prokládané vodním světem a příjemně kořeněné dobrým jídlem. Středeční večerní táboráček v úzkém kruhu trampských nadšenců byl třešinkou na dortu pěti dnů strávených v přírodě.