SOČ – proč? a jak? aneb vědcem již na gymnáziu

Nadaní žáci mají během středoškolského studia mnoho možností, jak vyniknout a rozvíjet svůj talent. Jednou z nejlepších je bezesporu Středoškolská odborná činnost. Do krajského kola této soutěže, které se konalo 9. května 2022 na Vysoké škole báňské v Ostravě, se probojovala i trojice dívek z našeho gymnázia.

Výprava to byla nadmíru úspěšná, všechny tři žákyně se umístily na stupních vítězů. Michaela Kolářová ze septimy obsadila 2. místo v kategorii Chemie a Irena Smolíková ze 3. B vybojovala rovněž 2. místo v oboru Matematika a statistika. Obě děvčata postoupila do celostátního kola této soutěže, které letos proběhne v Kutné Hoře ve dnech 10. – 12. června. V těžké konkurenci výborně obstála i Anna Lambertová ze sexty, která se umístila na 3. místě se svou prací z oboru Chemie.

Mnohem přínosnější než samotné umístění v soutěži jsou ale pro každého „sočkaře“ obrovské zkušenosti, které celoroční usilovnou prací na vybraném tématu nasbíral. Nechme tedy promluvit samotné aktérky této soutěže.

.

Michaela Kolářová:

„Když nám paní učitelka Sumbalová poprvé vyprávěla o Sočce, docela úspěšně jsem to ignorovala. Říkala jsem si, že přece v ničem nevynikám, a když to tak poslouchám, zní to celé strašně složitě. Ale zůstal mi brouk v hlavě, a když přišla s nabídkou podruhé, tak nějak naslepo jsem se do toho pustila a zpětně musím říct, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem mohla udělat.

Téměř rok jsem pracovala na Katedře organické chemie Univerzity Palackého v Olomouci po boku špiček ve svém oboru. Cílem mojí práce byla syntéza dvou látek, inhibitorů, které by měly být účinné proti nádorovým onemocněním. Byla to úžasná příležitost a otevřelo mi to oči. Upřímně si myslím, že tolik vám nemůže předat žádná jiná středoškolská soutěž nebo olympiáda. Nakonec je docela nepodstatné, jak se kde umístíte. Po dlouhou dobu pracovat ve výzkumném týmu nebo pod vedením zkušeného konzultanta, zpracovávat informace a učit se spoustu nových věcí, nakonec sepsat práci, ozdrojovat zahraniční vědecké práce a úspěšně ji odprezentovat. To je to nejcennější.

Sočka mě zbavila pocitu, že věda je pro mě nedosažitelná, pomohla mi navázat nová přátelství a kontakty, a neskutečně mi rozšířila obzory.

Určitě tuto šanci nezmeškejte, také pokud ještě nevíte, čemu byste se chtěli v budoucnu věnovat. Nikde jinde nebudete mít možnost takto dokonale poznat obor, o kterém uvažujete. Na univerzitách jsou připraveni vám se vším pomoci a rozhodně nemusíte mít kvanta znalostí navíc. Nejdůležitější je zápal pro věc – a taky trpělivost.“

.

Anna Lambertová:

„Na počátku minulého roku se mi naskytla příležitost navštěvovat přednášky z organické chemie na Ostravské univerzitě. Tuto možnost mi zprostředkovala paní docentka Škrabánková z téže univerzity. Přednášky byly velmi zajímavé a mnoho jsem se při nich naučila. Proto jsem požádala o to, abych mohla zpracovat svou Středoškolskou odbornou činnost na Katedře chemie Ostravské univerzity.

Doktorka Bukáčková, která byla vedoucí mé práce, mi nabídla zkoumání rozdílných semen rostlin na přístroji nukleární magnetické rezonance (NMR) a měření relaxačních časů, které slouží k popisu vnitřního složení vzorku. Napadlo mě, že by bylo možné tímto způsobem zkoumat vlivy vnějších podmínek – množství světla a vody – na rostlinu a porovnávat vzorky různých druhů a stáří, protože jsem se během distanční výuky rozhodla pěstovat hrách, jako zpestření dnů strávených před obrazovkou počítače. O letních prázdninách probíhala praktická část mé práce – výběr semen, pěstování, dokumentace, sběr vzorků, měření v laboratoři a zapisování výsledků. Napsat práci, vytvořit grafy mi zabralo asi 70 hodin v lednu a v únoru letošního roku. Po dokončení písemné části práce, pro niž je spodní limit 20 normostran, jsem si myslela, že vytvořit prezentaci bude hračka, ale mýlila jsem se.

Co jsem si ze Středoškolské odborné činnosti odnesla? I když jsem to chtěla několikrát vzdát, dotáhla jsem to do konce. Vypracovala jsem samostatně originální práci na své originální téma. Zvládla jsem udělat prezentaci a veřejně ji odprezentovat.“

.

Irena Smolíková:

„Před více než rokem se začal psát příběh mé SOČky. V dubnu roku 2021 jsem se poprvé dozvěděla, že existuje soutěž zvaná Středoškolská odborná činnost. Cílem je vytvořit práci, a poté ji před odbornou porotou obhájit. Odhodlala jsem se tedy napsat na vysoké školy v Moravskoslezském kraji, zda by mi nenabídli témata.  Týdny ubíhaly a nikdo se mi neozýval. Mou poslední možností se stal Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě. A opravdu jsem měla štěstí. Asi za týden se mi ozval pan docent Málek, po naší schůzce mi nabídl témata a dal mi čas na rozmyšlenou.

Po mém dlouhém rozhodování vyhrálo právě to jedno: Správa portfolia. Téma, se kterým jsem strávila více než rok, dny a noci, s radostmi i strastmi. Mým konzultantem se po tento dlouhý rok stal pan docent Hasík. Muž na správném místě, který mě učil základy pravděpodobnosti a statistiky, seznamoval mě s těžší vysokoškolskou matematikou, vysvětloval Markowitzovu teorii portfolia a stojí za zrodem celé mé práce.

Všechny své výpočty, poznatky a již známé teorie jsem sepsala do cca 60stránkové práce. Musím říct, že to byla nejhorší část z celé tvorby. Nekonečné psaní, hledání správných zdrojů, překládání textů a mnoho dalšího. Výsledný produkt však stojí za to a já jsem na svou práci velmi pyšná.

Toto vše nakonec vyvrcholilo obhajobou práce. Nejprve ve školním a okresním kole, kde jsem se umístila na 1. místě a zajistila si postup do krajského kola. To se konalo na VŠB. V konkurenci opravdu dobrých pracích jsem se umístila na druhém místě a dostala jsem se do licitace do celostátního kola. Mám z toho velkou radost a pro mou práci je to opravdu úspěch.

Na závěr bych chtěla všem SOČ doporučit. I když to není vždy růžové, a ne vždy to jde podle vašeho plánu, výsledek nakonec stojí za to. Sama musím říct, že mě má SOČ velmi obohatila a naučila nové věci.“

.