Maturanti ve víru velkoměsta

Dny 16. – 18. října 2019 jsme jakožto žáci maturitních ročníků strávili tradičně v našem hlavním městě. Ve středu ráno jsme se nadšení, ač otrávení vstáváním v nelidsky brzkých ranních hodinách, nalodili do vlaku a zamířili na západ. Po příjezdu do metropole jsme se ubytovali v našem krásném hostelu, příhodně umístěném na Malé Straně.

Odpoledne nás čekala prohlídka Josefova (konkrétně Maiselovy, Pinkasovy i Staronové synagogy a také atmosférického židovského hřbitova). Na těchto místech jsme se dozvěděli něco málo o historii židovské komunity v Praze. Poté jsme byli vypuštěni do džungle velkoměsta, abychom si obstarali „potravu”. O šesté hodině večerní jsme pak vyrazili do Národního divadla na Nezvalovu hru Manon Lescaut pojednávající o nevěrné, leč oddané lásce. Před představením jsme si také samozřejmě prohlédli budovu divadla, zejména základní kameny či terasu s antickým trojspřežím.

Druhý den ráno jsme zahájili prohlídkou pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje a hlavně krypty nacházející se pod ním. Bylo úžasné podívat se do prostor, o kterých jsme roky slýchali pouze v hodinách dějepisu. Díky skvělému výkladu jsme si vše zasadili do kontextu a navíc k tomu slyšeli mnoho méně známých, ale fascinujících faktů, které v nás vyvolaly ještě větší obdiv k hrdinům operace Anthropoid. Téhož dne dopoledne jsme jako první v historii exkurzí Gypri dostali možnost zúčastnit se trošku jiné prohlídky města s názvem Pragulic. Naší průvodkyní byla dříve drogově závislá bezdomovkyně Zuzka, která dnes pracuje v organizacích, jež pomáhají lidem řešit situace, ve kterých se ona sama kdysi nacházela. Provedla nás po centru Prahy a líčila nám, jak zde zejména v divokých 90. letech fungovala drogová scéna, jak žijí místní lidé bez domova, jaké jsou nástrahy návykových látek a jak moc mohou zničit život. Shodli jsme se, že tato prohlídka byla mnohem efektivnější než leckterý preventivní program. Po rozchodu na oběd nás čekala ještě krátká procházka po Malé Straně zakončená v krásných zahradách Valdštejnského paláce, který je sídlem Senátu Parlamentu České republiky. Večerní program byl v individuální režii.

Poslední den byl rovněž procházkový. Vyběhli jsme si na Petřín a nakonec sešli k Pražskému hradu, pak ještě kousek níž a pak jsme dostali rozchod.

Závěrem bychom chtěli poděkovat našemu pedagogickému doprovodu, a to paním učitelkám Zahálkové Bukovjanové, Ocáskové a Šimíčkové, že pro nás exkurzi výborně zorganizovaly a pěkně se o nás staraly. Doufáme, že i jim se tři dny s námi líbily. Určitě na Prahu budeme hodně vzpomínat.

Karolína Štefková a Bára Sedlářová, oktáva