Kurz preventivních aktivit sexty

Píše se 3. října 2016. Ani jsme se nevzpamatovali ze začátku školního roku a už se jede na druhý třídenní „adapťák“. Po předešlé zkušenosti s pobytem na Kletné je to pro nás nabídka, která se neodmítá. Ačkoliv mírně uzemněná deštivým počasím.

Sotva jsme si vybalili své saky paky, tak se to na nás sype. Aktivita za aktivitou, nedají nám „spočnout“. Nejdříve sbírání podpisů od spolužáků, pak získávání a skládání barevných čtverečků do kombinací na hracím poli, chvíli poté oběd. Vyšlo slunce, a tak rychle ven do lesa běhat tam a zpátky, do kopce a z kopce, podle toho, jakou si vyberete sirku, kartu, papírek. Jakože „zdoláváme hory“. Pro drtivou většinu z nás překvapivě velmi zábavná soutěž. Večer jsme se naučili, jak se zdraví lidé ve světě, a posléze si vyrobili sádrové masky vlastních obličejů na památku.

Nastává den druhý a už si pomalu uvědomujeme, že čas nemilosrdně kvapí. Ráno „selfie race“ vevnitř i venku, odpoledne evoluce, aneb sbírání obrázků zvířat rozmístěných okolo základny. Neuvěřitelné venkovní „kardio“. Pár z nás běhalo bez přestávky jako mariňáci, někdo chodil vycházkovou chůzí o tyči. Ti druzí byli rozumnější, neboť večer nastal hlavní bod programu, taneční večer. Týmy horlivě nacvičovaly své taneční kreace na různé typy muziky již od rána a teď nastal finální breaking point, battle mezi těmito týmy, chcete-li. Bylo to brutální, tancovalo se hlava nehlava. Před spaním ještě DJ pustil pár písniček na přání.

Poslední den, svaly bolely, tejpy všech barev duhy nalepeny. Hned zrána tzv. „Kamasutra race“, můžete si představovat, co to bylo, vše při dešti. Nikdo to nevzdal, všichni jeli naplno …

Je to tady, konec. Balíme si věci, hltáme poslední oběd, úklid pokojů a hurá zase zpátky domů a do školičky. Pevně věříme ve třetí „adapťák“, ačkoliv už jsme tak stmelený kolektiv, že není co adaptovat. Děkujeme všem učitelům a instruktorům za tento nezapomenutelný zážitek.

Radim Friedel, sexta