Cyklo a turistická DofE expedice

O DofE toho už na našich stránkách bylo napsáno hodně, ale je něco jiného o něm číst a něco jiného je to zažít. Po téměř celoročním usilovném plnění dovedností, pohybu a dobrovolnictví se v rámci bronzové úrovně dočkali i naši prváci svých bronzových ostrých expedic. Zvolit mohli ze dvou způsobů přepravy. Část dofáků tedy nabalila cyklobrašny, na hlavu nasadili přilby a šlápli do pedálů. Další část nahodila na záda tradiční zelené batohy a vyrazila po svých. Společný start, společný cíl – soukromě jsme takový styl expedice nazvali “srdíčko”. A kam nás zavedlo? Po svižném zdolání nemála kilometrů jsme se pokochali krásami Frenštátska a skončili v opuštěném jabloňovém sadu na soutoku dvou říček. Po rozbití stanové a hamakové základny následovalo rozdělávání ohně, vaření a debatování o tom, jak nejlépe upevnit plachtu na starou jabloň tak, aby vytvořila pohodlný a suchý přístřešek.

Na část odpoledne pak připadlo překvapení v podobě velkorysého sponzorského daru provozovatele lanového parku Tarzanie, pana Michny. Všem našim bronzovým dofákům umožnil vstup zdarma na jimi vybranou cestu. Naši nesmělou žádost hodnotil stoicky: „Takovou aktivitu rád podpořím!“ Velké díky za koření expedice, pane Michno! Pět z nás totiž bylo v lanovém centru vůbec poprvé v životě. Nikdo to nevzdal, nikdo nespadl a každý zdolal takovou trasu, na jakou měl chuť a sílu.

A poprvé taky čtyři z nás spali pod širákem či stanem, potažmo v hamace – další překonání sama sebe. A o tom DofE je – o přátelství, o zdolaných hranicích, o fyzickém „máknutí si“ a o dobrém pocitu, že jsme vystoupili ze své komfortní zóny a někam se posunuli.

Našim prvákům teď popřejme očekávanou ceremonii spojenou se získáním bronzového stupně DofE – všichni si ji opravdu zaslouží.

Mgr. Lenka Ocásková, vedoucí DofE

.

.