Biologie j(d)e na houby

I tak by se dala pojmenovat mykologická exkurze ve třídě sekunda. Ani říjnové zamračené nebe nevzalo chuť žákům víceletého studia, aby v plném počtu vyrazili na houby. Cílem byl malý les v Borovci. Jen co vkročili do lesa, bylo jasné, že houby rostou. Začalo to malými špičkami obecnými a kuřátky květákovými. Množství muchomůrek červených dodávalo lesu lehce pohádkový nádech. Ale ty nás až tak nezajímaly, nedají se sníst. Což se ovšem o babce (hřib žlutomasý) a suchohřibech (hřib hnědý) říct nedá. Ty byly vyhledávány s velkou pečlivostí a sbírány do tašek. Ne jeden rodič instruoval: „Když už jdete na houby, tak alespoň něco přines na večeři“. A děti se věru snažily. Po krátkém pročesání lesa i klouzky sličné a hřib smrkový objevily. Na závěr jsme se všichni sešli u muchomůrky citrónové. Tu tedy nikdo nesbíral, přece jen žáci o houbách něco vědí a muchomůrky poznají. A to nejlepší na závěr – všechny žáky jsme odvezli z lesa zpět.

Mgr. Jiří Svoboda, vyučující biologie