Výtvarníci poznávají skvosty evropské kultury

Přesto, že je v dnešní době poměrně snadné a dostupné získat potřebné informace rychle, respektive online na internetu, a mnohé architektonické zajímavosti navštívit „virtuálně“, rozhodli jsme se protentokrát nepodlehnout těmto pokrokovým vymoženostem současné civilizace, investovat do svého vzdělání více času (i peněz) a pěkně „na vlastní oči“ se přesvědčit o nádherné impozantnosti barokního zámeckého komplexu Schönbrunn, ale i o řemeslné dokonalosti děl renesančního velikána Albrechta Dürera. A proto jsme my „výtvarníci“, motivováni (nejen) tímto ušlechtilým zájmem, vyrazili během adventu do rakouské metropole – Vídně.

Nejdříve jsme zamířili do Schönbrunnu. Prošli jsme si a probádali jednotlivé pokoje, sály, salónky. V minulosti zde pracovali i odpočívali příslušníci panovnického rodu Habsburků. Mezi jinými například reformátorka Marie Terezie, nebo císař František Josef I. s manželkou Alžbětou – alias Sissi. Z celé návštěvy nás nejvíce zaujaly informace o životním stylu císařovny a také to, že ve Vídni příliš nepobývala, protože se zde necítila dobře. Zdálo se jí, že je na císařském dvoře svazována společenskými konvencemi i přísnou dvorskou etiketou. Pokračovali jsme procházkou v barokních zámeckých zahradách, které už bohužel nebyly v tomto ročním období rozkvetlé. I přesto nás ohromily. Při procházce jsme si totiž uvědomili, že evidentně i v době baroka dokázali lidé ocenit soulad přírody a architektury. Možná právě proto nechali na konci zahrad vybudovat panovníci Josef II. a Marie Terezie překrásný Gloriet s vyhlídkovou terasou.

Po návštěvě zámeckého areálu jsme společně přijeli do centra Vídně. Krátkou pauzu jsme využili na oběd, návštěvu gotické Katedrály svatého Štěpána a proslulých vánočních trhů. Centrum města nás navíc okouzlilo neopakovatelnou atmosférou, kterou navodilo překrásné vánoční osvětlení ulic.

Naše výtvarná exkurze vyvrcholila ve světoznámé Galerii Albertina. Prohlédli jsme si hlavní „tahák“ vídeňské výstavní sezóny roku 2019 v podobě renesančních děl německého malíře, kreslíře i grafika Albrechta Dürera. Světoznámý Dürerův obraz znázorňující Zajíce nás překvapil svou subtilností a perfektním, až naturalistickým zpracováním, za kterým by málokdo čekal techniku akvarelu a perokresby. Ve zbytku času jsme si prošli stálou sbírku galerie obsahující například díla takových velikánů, jakými byli Pablo Picasso, Joan Miró, František Kupka nebo pointilisté Seurat, Signac a mnoho jiných. Prohlídka v galerii skončila v pět hodin. Ve tři čtvrtě na šest jsme vyjeli z Vídně a pak jsme rovnou mířili domů.

Po této exkurzi jsme byli všichni trochu unaveni. Zčásti časným budíčkem, celodenním poznáváním, ale i vstřebáváním velkého množství nových informací. Přesto jsme si ji užili a hlavně „naživo“ viděli nádherné umělecké skvosty evropské kultury, za kterými se určitě vyplatilo vyrazit.

Kristýna Konupková (kvinta) a Kateřina Konupková (kvinta)
Mgr. Kateřina Manová, vyučující výtvarné výchovy