Dějepisná exkurze do Olomouce

Dne 17. října 2019 proběhla dějepisná exkurze do Olomouce, jíž se zúčastnily třídy 2.A a sexta. Program akce byl spojen s návštěvami několika historických památek a procházkou centra bývalé metropole Moravy. Během pobytu ve městě si tak žáci prohlédli vedle Arcidiecézního muzea a Arcibiskupského paláce i katedrálu svatého Václava, v jejímž bezprostředním okolí (konkrétně v zatím neurčeném „domě kapitulního děkana Budislava“) došlo k jedné z nejvýznamnějších událostí našich středověkých dějin – zavraždění českého krále Václava III., jehož smrtí zároveň vymírá dynastie Přemyslovců a otevírá se prostor pro nástup nového rodu – Lucemburků. Novogotický interiér stavby upoutal i svou vnitřní výzdobou, v níž dominovaly barokní prvky, stejně jako fotovýstavky připomínající Matku Terezu a papeže Jana Pavla II., dvě významné osobnosti, které katedrálu v nedávné minulosti navštívily.

Prohlídka Arcidiecézního muzea pak žákům přiblížila část významných uměleckých předmětů spojených především s románským obdobím a gotikou, v obrazárně, která je taktéž součástí rozsáhlého komplexu muzea, pak mohli obdivovat především barokní malby. Vrcholem exkurze se následně stala návštěva Arcibiskupského paláce. Při komentované prohlídce si žáci nejen doplnili své znalosti, ale zároveň se na malý okamžik ocitli přímo v místě, kudy kráčely evropské dějiny. Jak jinak interpretovat návštěvu sálu, kde abdikoval rakouský císař Ferdinand V. a na trůn po něm nastoupil František Josef I., aby vládl neuvěřitelných 68 roků, tedy nejdéle v českých, rakouských i maďarských dějinách? Trůnní sál i dodnes dochované panovnické křeslo dominovalo zážitkům v uvedeném objektu, po jeho prohlídce pak následovala ještě návštěva jedné z olomouckých barokních perel – chrámu Panny Marie Sněžné – a celá exkurze gradovala prohlídkou centra města, kdy žáci průběžně zhlédli nejen některé z proslulých barokních kašen, ale především památku zapsanou na seznamu kulturního dědictví UNESCO – Sloup Nejsvětější Trojice. Průběžně se též „seznamovali“ s osobnostmi, které Olomoucí za dlouhá staletí prošly, ať už to byli například ve městě věznění Gilbert du Motier, markýz de La Fayette či Karel Sabina, nebo rakouský hudební skladatel a dirigent olomoucké opery Gustav Mahler či „náš“ Sigmund Freud, jehož pobyt na vojenském cvičení („manévrech“) připomíná dokonce pamětní deska.

Mgr. Alexandr Orošnjak, vyučující dějepisu