Je ještě někde ve vesmíru život?

Výboje. Právě jimi je lidstvo už odpradávna fascinováno. Buď jejich krásou, anebo děsivým vzezřením. Ať už máte rádi bouřku nebo před ní strkáte hlavu pod peřinu, je pravděpodobné, že právě po bouřce cítíte specifickou vůni. Chemik by vám řekl, že je to vůně ozónu. Ale kde se ten ozón vzal? Ozón je jeden z produktů pozemských jisker, kterým říkáme blesky.

Teorie Alexandra Oparina obsahuje myšlenku postupného vzniku života z anorganických látek pomocí chemických procesů. Stanley Miller si nad touto myšlenkou nelámal hlavu. „Když může ve výboji vzniknout ozón, tak proč by nemohlo vzniknout něco životaschopného?“ A tak v roce 1952 provedl experiment. A hle! Vznikly látky, které ve svých tělech mají i organismy.

A co vesmír? Existuje v něm život? Vezměme si největší Saturnův měsíc Titan, který je menším „bráškou“ Země. Jeho atmosféra, podobně jako prvotní atmosféra Země, obsahuje převážně dusík a methanem. Studie ukazují, že i na Titanu je bohatá elektrická aktivita atmosféry, a tak v ní probíhají výboje. Jak by takový výboj vypadal a jakou by měl vůni? To už je otázka mé práce, na které jsem pracoval v rámci Středoškolské odborné činnosti a i nadále pracuji ve spolupráci s VUT v Brně pod křídly doc. RNDr. Františka Krčmy,  Ph.D.

Při experimentu jsme využili 3 jedinečné reaktory. První se totiž ukázal jako nevhodný pro zkoumání výbojů za nízkých teplot (cca -200 °C), a tak byl vytvořen druhý reaktor, který však neposkytl kýžené informace. Následně byl vytvořen třetí, který kombinoval vlastnosti prvního a druhého reaktoru. Díky obrovskému množství nasbíraných dat ze všech tří experimentů jsme vydedukovali následující. Proto bych se rád vrátil k původní otázce: Jak by takový výboj vypadal a jakou by měl vůni?

Výboj by byl nádherně fialový s příměsí červené, která je dána poměrem methanu ve směsi. I přes zanedbání nedýchatelnosti atmosféry Titanu byste si nepočichali dlouho. Jedním z produktů výboje je totiž kyanovodík, který by vás, drahé čtenáře, velmi rychle usmrtil. Co ještě ve výboji vzniká? Produktů je nespočetně mnoho, avšak z tohoto nepřeberného množství je zde i král králů – formamid.

Formamid se považuje za jeden z prekurzorů života. Pokud jej vystavíme patřičným podmínkám (ultrafialovému záření, vysoké teplotě), samovolně se přeměňuje na dusíkaté báze, které jsou následně obsaženy v DNA a RNA všech organismů na Zemi. Když byla Země mladší, panovaly na ní podobné podmínky jako na Titanu. Vznikl na Zemi život touto cestou?

Má práce se v krajském kole Středoškolské odborné činnosti umístila na 1. místě a postoupila do celostátního kola, které se uskuteční 14. – 16. 6. 2019 v Opavě. Již nyní je pro mne největší odměnou, že jsem dostal příležitost stát se součástí vědeckého týmu, který se touto problematikou aktivně zabývá, poznat specifika práce na odborném vědeckém pracovišti. A jestli je ještě někde život? …

Adam Červenka, 3.A