Byli jsme v Praze – za rok jedem zase! Aneb divadelní přehlídka „To je Hlína“ 2016

Divadelní soubor Masarykova gymnázia Žluté S. A. K. O. se každoročně účastní divadelní přehlídky „To je Hlína“ v Praze. Letos tomu nemohlo být jinak. Jelikož s tímto souborem nejel hlavní dokumentátor, záznamy o dění v Praze vypadaly beznadějně. Naštěstí se podařilo najít deník jednoho z pocestných, který si stihl zapsat pár poznámek.

Z deníku pocestného:

22. 4. 2016, 5:00
Skupinka zvláštních lidí, která si říká Žluté S. A. K. O., poklidně sedí v čekárně vlakového nádraží ve Studénce. Jejich cíle nejsou příliš velkolepé, neboť někteří mají za cíl jen to, aby se dostali do vlaku. Ta hlavní zpráva je, že jsem mezi nimi taky!

22. 4. 2016, 5:21
Vypadá to, že vyrážíme. Moc jsem nevnímal, jak jsme se do toho vlaku dostali, ale jsme v něm. Úspěch! Míříme na Prahu.

22. 4. 2016, 6:00
Stevard Honza nás nepotěšil. Byli jsme speciálně v dětském vagónu s Kubíkem. Stevard Honza nám pak řekl, že nemají k dispozici figurky na Člověče, nezlob se! Byli jsme pobouřeni, neboť tohle jsme od něj opravdu nečekali. Dva členové souboru si tedy dali jogurt, vysypali sušenky a začali svačit.

22. 4. 2016, 8:45
Myslím, že už jsme v Praze. Budova Národního muzea by to mohla potvrdit. Hlavní nádraží se vůbec nezměnilo, takže usuzuju, že teroristi ještě nedorazili. Když tak míříme na metro, začínám si říkat, že jsem si doma nechal peněženku.

22. 4. 2016, 10:00
Peněženka se našla! Byla v kapse. Zřejmě nezemřeme hlady!

22. 4. 2016, 14:00
Půl hodiny sedíme a čekáme, než pan zvukař zprovozní techniku na prostorovou zkoušku. Nakonec se mu to podaří, a my tak můžeme zkoušet naši jedinečnou komedii „Dva roky života Williama Š.“

22. 4. 2016, 23:00
Co mají Skoti pod sukní? – to byla hlavní otázka večera. Před chvílí jsme se totiž vrátili z Lucerny, kde někteří členové souboru spatřili pravé, nefalšované Skoty s kilty. Po náročném odpoledni s vyhlídkou z Karlova mostu to byl zřejmě klidný večer.

23. 4. 2016, 16:00
Jedeme domů. Bylo to naprosto úžasné! Dokonce jsme dostali i dort, který jsme stihli i sníst! Vlastně jsme hráli panu Andělovi (moderátorovi Andělů) k narozeninám, jaké to překvapení – pro obě strany! Suma sumárum, když se ohlédnu za Prahou, stejně jako za naším vystoupením v Příboře, které bylo 19. dubna, tedy v úterý, udělali jsme zase kus práce!

Jan Dobeš, 3.B