Kvinta v parlamentu

Návštěva Parlamentu České republiky je na našem gymnáziu téměř již tradicí, a proto ani letos nesměla na programu chybět. Pod vedením neohroženého pana učitele Mgr. Petra Caloně se v pátek 3. 11. 2017 před pátou hodinou ranní většina kvinty, nutno říci, že ještě ne zcela při smyslech, sešla na vlakovém nádraží ve Studénce. Všichni se bez větších problémů dostali do vlaku a příslušných kupé, kde už čekalo příjemné překvapení v podobě nápoje dle vlastní chuti zcela zdarma.

Cesta do Prahy je opravdu dlouhá, dokonce, i když váš spoj nestagnuje. Většina z nás tedy hledala všelijaké způsoby, jak se pobavit – od konzumace dezertů přes karaoke až po hraní karetních her sám se sebou.

Po dlouho očekávaném příjezdu na hlavní nádraží nastaly první zmatky. Místo metra jsme utíkali na nefunkční tramvaj a pak zase zpátky. Další kroky naší výpravy směřovaly k budově Senátu – Valdštejnskému paláci. Po krátké bezpečnostní kontrole následovalo setkání s paní průvodkyní, jejímž úkolem bylo nás provést celým komplexem. Bohužel, namísto připraveného výkladu jsme spíše obdivovali stropní malby a precizně vyvedené lustry z českého křišťálu.

V horní komoře parlamentu jsme se nezdrželi nikterak dlouho. Zhruba za hodinu jsme dali Valdštejnskému paláci sbohem, pobrali všechny své věci a prostřednictvím Nerudovy ulice, Malostranského náměstí a překrásného pražského panoramatu dosáhli vytouženého rozchodu, který si každý zorganizoval po svém. Nejčastějšími cíli byly fast foody a nejznámější památky.

Dalším stěžejním bodem se stala návštěva dolní komory, jinými slovy také Poslanecké sněmovny. Zde nás kromě kontrolních rámů přivítalo zhruba dvacetiminutové video popisující fungování státního zřízení naší republiky. Na konci prohlídky jsme se, ke zklamání některých z nás, podívali pouze nad zasedací sál.

Cestou na Václavské náměstí jsme minuli několik známých památek, z nichž za zmínku nepochybně stojí Karlův most a Staroměstský orloj. Následný rozchod byl sice krátký, ale na sehnání oběda a oběhnutí místních kaváren zcela dostačující.

Se zpožděním na zpáteční cestě počítal snad každý, a České dráhy ani tentokrát neudělaly svému jménu ostudu. Kromě zpomalení v řádu několika desítek minut a drobné technické závady v Suchdole nad Odrou nás však nepotkalo nic zlého, takže jsme domů dorazili v podobném stavu, v jakém jsme ráno odcházeli.

Alice Holáňová, kvinta